francie

Přátelé z Francie

Srpen 2009
Slíbená návštěva z Francie se splnila. Přijel plný autobus lidí a my jsme jim chtěli ukázat naši krásnou vlast. Kde všude jsme s našimi přáteli z Francie byli? Určitě to poznáte z následujících momentek. Časem jich přibude víc, všichni byli totiž naší přírodou a památkami nadšeni a hodně toho nafotili. Tak až všechny ty snímky dojdou, přidáme je sem. (I nějaké to povídání...)

V srpnu 2007 navštívila naši školu skupinka dětí z francouzského Demouville. Na oplátku jsme obdrželi pozvání do Francie. Naší cestě předcházela složitá příprava. Sháněli jsme výrobky charakteristické pro naši obec a okolí, abychom ve Francii mohli náš region dobře a zajímavě prezentovat. Děkujeme všem sponzorům, kteří nám je věnovali.
          4. května 2008 jsme autobusem z Prahy vyrazili do Paříže a odtud vlakem do Caen. Ubytováni jsme byli v rodinách. Nejdřív jsme z toho měli trochu strach, nikdo z nás francouzsky nemluví, ale rychle jsme se s „domorodci“ skamarádili a zjistili, že i ve Francii se domluvíme naší školní angličtinou.
          Francouzští hostitelé pro nás připravili bohatý program. Nejdřív jsme navštívili střední školu v Giberville. Zúčastnili jsme se vyučování a v počítačové pracovně předvedli webové stránky naší školy a prezentaci, kterou jsme si k tomuto účelu připravili již doma v angličtině. Poobědvali jsme ve školní jídelně, odpoledne pak strávili v přímořském městečku Oustriham.
          Ve středu jsme vypluli na projížďku po zálivu, do něhož ústí Seina. Obdivovali jsme několikakilometrový most, který byl postaven proto, aby zkrátil dlouhou cestu po pobřeží. Odpoledne jsme navštívili malebné přístavní městečko Honfleur.
          Ve čtvrtek pro nás rodiny, u kterých jsme bydleli, připravily individuální program. Většinou jsme se sešli u řeky. Někteří si půjčili šlapadla, jiní zkoušeli pádlovat v kánoích. Navečer jsme se vypravili do místní školy, kde pro nás byla připravena slavnostní večeře spojená s ochutnávkou tradičních francouzských jídel. Pak jsme ještě dlouho poseděli při společné zábavě.
          Pátek jsme věnovali prohlídce Caen. Je to město veliké asi jako Liberec. Za války bylo při vylodění spojenců z velké části zničeno, proto muselo být téměř celé postaveno znovu. Ze všech domů zůstal jako jediný nálety nepoškozen klášter. Jeho střecha byla totiž označena obrovskými červenými kříži, neboť se zde během války nacházela nemocnice. Dnes je v této historické budově umístěna radnice. V parku na Ptačím vrchu, který vznikl na rekultivované městské skládce, jsme poobědvali. Prohlédli jsme si i památník věnovaný obětem II. světové války.
         V sobotu dopoledne jsme absolvovali krátký výlet na kolech, odpoledne jsme představili náš region na slavnostech v Demouville. O náš stánek byl velký zájem.
          V neděli jsme vyrazili na výlet spolu s „našimi“ rodinami. Navštívili jsme pobřeží a pláž, na níž se v roce 1944 vylodili spojenci. Někdo zamířil i do aquaparku a motýlího ráje v botanické zahradě.
          Týden utekl jako voda. Při loučení s našimi francouzskými přáteli tekly i slzičky. Doufáme, že se za rok, tentokrát u nás, opět setkáme. Na zpáteční cestě jsme se ještě na chvíli zastavili v Paříži, abychom viděli slavnou Eiffelovku a Vítězný oblouk. Pak nám nezbylo nic jiného než se s Francií rozloučit.